Přeji vám všem hezké pondělní odpoledne, doufám, že je i u vás tak hezky jako u nás právě teď - sluníčko svítí, vítr nefouká a venku je příjemných 13 stupňů. Nevím, jestli jsem to tady už zmiňovala, ale jednou za 14 dní budu mít volné pondělky. Ty budu věnovat hlavně učení a psaní bakalářky, ale tenhle víkend a i dnešek jsou asi poslední dny, kdy se ještě nemusím nad ničím příliš stresovat, takže jsem si podělala jen ty nejnutnější úkoly. U bakalářky navíc začnu pomalu psát už druhou, praktickou část, zatím ale nevím, jak to pojmout, takže asi ještě počkám, až mi odepíše můj vedoucí práce a domluvíme se, jak by ty analýzy filmů měly vypadat. O víkendu se jinak udála docela zajímavá věc týkající se mé maličkosti. Na mail mi napsala jedna holčina, která taky dřív dělala titulky ve svém volném čase (stejně jako já teď). Odkázala ji na mě jiná titulkářka, se kterou jsem spolupracovala na tvorbě titulků k druhým "Fantastickým zvířatům". V podstatě mi nabídla, že bych se mohla podílet na tvorbě titulků pro pořady, které bude přebírat Prima CNN z americké CNN. Šlo by teda o diskuzní pořady, které jsem já nikdy nepřekládala a ani na ně moc nekoukám, ale jde hlavně o to, že pokud bych se chtěla v budoucnu věnovat překladatelství, tak tohle by mi mohlo pomoct uchytit se. Bohužel je to celé docela časově náročné a člověk by musel překlady dělat po nocích, což si kvůli škole a nadcházejícím státnicím nemůžu úplně dovolit. Ale se slečnou jsme se domluvily, že bych udělala zkušební překlad a mohla bych se zapojit až bych měla všechno hotové. Takový přístup mě osobně hodně překvapil. Většina lidí by vám řekla, že z toho teda nic nebude. Musím říct, že ta samotná nabídka mě moc potěšila a taky mi to lichotí a jsem docela zvědavá, jak to celé dopadne :D.
V dnešním článku se konečně dostaneme k tomu, o čem jsem vám chtěla dát vědět co nejdřív po změně kabátku blogu. Propagace k filmu "A Quiet Place: Part 2" už nám pomalu začíná a Em už se stihla objevit na obálkách dvou známých časopisů. Tím prvním je Harper's Bazaar, pro který nafotila onen překrásný photoshoot, který od začátku února zdobí tento blog. Fotek se objevilo celkem 8, jednu fotku, která se neobjevila samostatně, jsem "vyřízla" ze skenu, takže jich je celkem 9. Přikládám sem i samotnou obálku a určitě doporučím přečíst si i rozhovor, který je k dispozici na stránkách HP. Emily zde mluví třeba o tom, jak se jí žije v Brooklynu, o své rodině nebo koktání, kterým v dětství trpěla a které se jí sem tam vrací - Em často zmiňuje, že nejhorší jsou pro ni hovory po telefonu.
Zmínila se i o tom, jak spolu s Johnem začali společně bydlet v jeho bytě v LA: "Zrovna jsem si v Londýně koupila byt a chtěla jsem v něm žít se svou sestrou. Nevnímala jsem to jako stěhování do USA, ale postupně se víc a víc mých věcí začalo hromadit u něho doma a najednou jsem bydlela v LA. Myslím si, že tohle je ten nejlepší způsob, jak spolu začít bydlet - raději si k němu stěhovat věci postupně a pomalu, než se mu objevit na práhu dveří s dvěma velkými kufry." V LA zůstali sedm let, ale "necítila jsem se tam jako doma, to až když jsme se přestěhovali na východní pobřeží. Tady jsme si našli své místo ve světě." Ráda by se do budoucna stala i producentkou: "Nakonec dojdete k tomu, že něco děláte hodně dlouho a na danou věc máte svůj vlastní názor. Pro Brity je docela obtížné dojít k uvědomění si, jakou mají vlastně hodnotu, ale jednou to přijít musí." Na konci interview se i krátce zmínila o hnutí Time's Up: "Ambice je u mužů vnímána jako něco hrdinského a skvělého, ambiciózní žena je ale většinou vnímána jako chladná, vypočítavá a protivná. Všechno, co se za poslední roky událo, je velice důležité. Chci, aby mé dcery byly ambiciózní a dělaly to, co mají rády a co je baví".
Na youtube jsou k dohledání i dvě videa, která byla pořízena během focení. Jedno je takové to klasické zákulisní, kde vidíme, jak Emily pózuje - na to vám dám odkaz. Ve druhém videu, které je na konci článku, odpovídá Em na vybrané otázky, týkající se "každodenních děsivých situací", např. když narazíte na někoho, jehož jméno jste zapomněli. Em zde v podstatě dává rady, jak se v takových případech zachovat. V jednom okamžiku potom řekne něco, co se mi hodně líbilo - "what is for you, is meant for you, and what is not, is not". Je to podle mě taková hezká, a mnohdy i dost výstižná, věta/rada pro život :).
MAGAZINE SCANS - HARPER'S BAZAAR UK - MARCH 2020 [NEW: 1x]
PHOTOSHOOT - HARPER'S BAZAAR UK - PAMELA HANSON [NEW: 9x]
Žádné komentáře:
Okomentovat